3. - 5. 6.  2016  -  31. sraz karlovarských záložek byl významný tím, že jej pořádal osobně náš bývalý velitel roty  -  Miro, alias Džuko.  Ubytováni jsme v SK BOBROVEC, kde máme i snídaně, večeře, občerstvení a delikatesní pečené prase s vynikající nádivkou...    Rekoskupina : Pavel, Jirka, Milan, Gali a Roman přijela již dříve a podnikla pěší túry do okolních hor. V pátek večer se scházíme na "rotě" a veselíme se do půlnoci. V sobotu hned ráno se ve dveřích do "ložnice" objevil rozesmátý Miro s Tatranským čajem 72% - na čištění zubů, okamžitě se nám zkroutily palce u nohou, po snídani máme přistavený autobus a jedeme do Demanovské doliny, pěšky k lanovce, exkurze do strojovny, nahoru na Chopok - tady jsme již v mraku, pěšky na vrcholek 2024m - Miro opět vytáhl čaj 72  a obešel s ním celou rotu a oslavili jsme zdolání dvoutisícovky. Po posezení v Rotundě jedeme dolů a tady pod mrakem je již krásně, teplo a rozhled. Následuje výborný oběd a přejezd na Archeopark Havránok poblíž hráze Liptovské Mary, kde se známí jedinci stačili i vykoupat. Havránok je ojedinělé historické místo, navíc s nejkrásnějším pohledem na L. Maru. Po příjezdu na "rotu" nás místní kuchaři přivítali pečeným prasetem skvostné chuti a venku začala hrát Mirova kapela Spektrum - zábava končila po půlnoci oběma hymnami,což pohladilo všechna srdce, celý večer byl díky vynikajícím muzikantům super - obdivovali jsme malého Samka, jak krásně zpíval a "hrál".   V neděli dopoledne loučení a rozjezd k domovům.                                

    Sportovní výkony  :  celkem asi 4 km pěšky, nadmořská výška 2024m ,rekoskupina  17 km, Pavel dosáhl výšky 2184m                                                                Letos přijeli  :  Miro, Hafo, Štefan, Luďa, Míra, Soso, Pavel Kubový, Pavel M., Honza D., Pepa Suchý, Jožka, Jirka, Milan, Láďa, Gali a Roman   =  16 kusovek .

   Velké poděkování patří Mirovi, který vše pečlivě zařídil, vzal si dovolenou, od středy jezdil pro nás na nádraží, hostil nás na Salaši, rozdal nám magnetky na památku, s kapelou hrál naplno celý večer a ještě jsme mu vypili všechen čaj.  Nikdo z naší roty si v roce 1985 rozhodně nemohl myslet, že se uskuteční 31 setkání RR a že to letošní uspořádá dokonce náš velitel.  Nevzpomínám si, že by se mi tenkrát zdálo, že se ráno místo budíčku otevřou dveře od ložnice č. 3  a objeví se Džuko v džínách a s Tatranským čajem...  Naše setkání jsou tímto vzácná a nezbývá, než si přát, ať nám náš společný elán co nejdéle vydrží !